Máme za sebou Vánoce, to je období, kdy i v České republice dávají média hlavního proudu do svých titulků témata spojená s charitou, solidaritou, láskou k bližnímu a tak. Občas nějaká ta zmínka o Ježíši, i když vlastně spíš jen o Ježíškovi, který nosí dárky a potom spí v jesliškách. Ale jsme země ateistická, čili křesťanská témata patří především křesťanským médiím a neziskovkám. Zmínky o Bohu a víře jakbysmet. Tak jsme nastaveni. Tvoje víra je asi tolik veřejnou záležitostí jako jako tvoje oblíbená značka spodního prádla.
Poslední dobou ale čtu hlavně španělská média. Mají tu katalásnkou krizi, jedna autonomní oblast by se ráda odtrhla od Španělska, prtože části jejích občanu se zdá, že by to bylo ekonomicky výhodnější. Já teď žiji v Madridu, kde z každého desátého okna visí španělská vlajka, v některých čtvrtích ze všech oken. Madriďané dávají najevo svou sounáležitost s králem Filipem VI. a svým Španělským královstvím, které chtějí zachováno neporušené.
Při četbě místních seriózních deníků nevycházím z údivu, jak moc je tahle země přirozeně křesťanská, pokud neříkám přímo katolická. Zprávy o dění kolem papeže Františka jsou zde skoro denně na stránkách hlavních novin, s fotografiemi a citacemi z jeho projevů. Uplně přirozeně. Ne v duchu "co zase papež řekl", ale jako obyčejná a poměrně obsáhlá informace.
V komentářích se objevují tvrzení jako "Španělská identita spočívá v naší slavné historii a v našem španělském já. Křesťanství je naší velikostí a silou a to, co nás spojuje, nemáme nic nad to." píše ve svém komentáři člen Královské akademie. A poukazuje na to, že současné politické problémy mohou vyplývat z toho, že Španělé ztrácejí právě svou křesťanskou identitu.
To, co je na celé věci pro mě podstatné, je ta samozřejmost, s jakou křesťané a témata spojená s vírou vstupují do veřejného prostoru. S jakou rovnoprávností je jim dávána možnost zaznít, protože evidentně mají svou přidanou hodnotu.
Zajímavé, Ty jo, jiný kraj - jiný mrav.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.